Agneška W. si pouští plyn
Něco se stalo, pořád nemůžu polykat. Ještě je
to ve mně, cítím, jak to drápe pod kůží, a když to chci říct,
prasknou mi puchýře v ústech. Jak chutnala jeho slova? Hořce?
A řekl vůbec něco, když odešel? Už si nevzpomínám.
Už nevím, co jsem chtěla najít za zábradlím. Vroucnost?
Ztratila jsem něco, když jsem se obrátila zády k dechu?
Vytáhli mě na břeh, dýchám slabě, se zaťatými zuby,
a na zápěstí se nepodívám. Jizva, kterou mám na krku,
začala dotekem.
překlad: Petr Motýl